Lidské chodidlo je velice důmyslný a propracovaný systém, který nám umožňuje nejen chodit, ale i běhat. Je však zásadní rozdíl mezi chůzí a během bosými chodidly a pohybem v uzavřené obuvi. Rozdíl spočívá ve vnímání pohybu nervovými zakončeními, která na chodidlech máme.
naboso v trávě.jpg

Pohyb bosýma nohama se dokonce považuje některými odborníky za tzv. šestý nebo sedmý smysl, hned za zrakem, čichem, sluchem, hmatem, chutí, a vnitřním zrakem – intuicí. Jde o tzv. systém propriocepce, jinými slovy soustavy informací o poloze těla, které mají vliv na fungování centrálního nervového systému, svalových partií, a dokonce i vnitřních orgánů. Někteří z vás si možná v této souvislosti vybaví i mapu celého těla, kterou má na chodidlech každý z nás již od narození, a jež nás při dobře prováděné masáži přivádí až do extáze.
běh u vody.jpg

Pozitivní vliv chůze bosými chodidly

Propriocepce je pro lidské tělo důležitá právě z toho důvodu, že poskytuje našemu mozku informace o skutečné poloze těla, ten ji vyhodnocuje správně pouze při chůzi naboso – automaticky vyrovnává těžiště, umožňuje volnější průchod energie a působí relaxačně. Běhání bosými chodidly má dokonce pozitivní vliv na účinné hubnutí, je jednou z cest ke štíhlé postavě. Receptory, které na citlivých chodidlech máme, a že jsou citlivé, poznáme na lechtivosti, poskytují našemu mozku až několik milionů informací za sekundu.

Řada lidí chodí naboso alespoň doma, častokrát intuitivně ve chvíli, kdy si potřebují probrat nějaké důležité životní rozhodnutí. V tomto okamžiku totiž náš mozek pracuje mnohem více, než kdybychom se obuli do bačkor. Tento způsob pohybu nám zkrátka dovolí pružněji reagovat, více analyticky přemýšlet, rychleji jednat a lépe tvořit.
překřížené nohy.jpg

Běh a sprint přirozeným způsobem

Naboso lze nejen chodit, ale i běhat, a dokonce sprintovat. Zatímco při běhu v botách se dopadová plocha soustředí na patu, při běhu bosou nohou dopadáte naopak na přední část chodidel. Čím rychleji běžíte bosky, tím více se těžiště posouvá směrem dopředu a tím méně došlapujete na patu.

Vtip ovšem tkví v tom, že běhání v obuvi je krajně nezdravé hlavně proto, že naše paty nejsou konstruovány pro dlouhodobou zátěž běhání v obuvi. Běhání přes patu také způsobuje mnohem více úrazů zvrtnutých kotníků a boty, které tlumí otřesy na patě, zároveň ovšem tlumí i přirozené receptory vnímání našim mozkem. Uzavřít nohu do bot zkrátka znamená ochudit se o jeden z přirozených lidských smyslů.

Moderní obuvnický průmysl bohužel nerespektuje přirozený pohyb těla při běhu, ale nutí nás do jiné formy pohybu, která je strnulá, necitlivá, a dokonce bylo prokázáno, že je jedním z faktorů způsobujících deprese, problémy s páteří a s pánví, se svalovými úpony, je zdrojem bolestí hlavy, špatného prokrvení vnitřních orgánů, bolestí břicha atd.